Ohlédnutí za rokem 2018 + web slaví 4.narozeniny

31.12.2018 – Krásný silvestrovský den, ohlédnutí za uplynulým rokem se již pro mě stalo tradicí a i dnes chci poděkovat všem, kteří se o mé stránky o knihách zajimáte. I přes to, že díky dětem a jejich škole a kroužkům mám na čtení méně času, tím pádem je méně příspěvků, jsou stránky navštěvované a mně to dělá radost.

Něco málo k statistice, kterou vždy zmiňuji a ať je klesající či stoupající, psaní je pro mé potěšení a věřím, že svými tipy jsem se určitě někomu trefila do noty, jako je ta moje.
V roce 2015 navštívilo moje stránky 30 263 lidí a zaklikali si na mém webu 239 849krát.
V roce 2016 navštívilo moje stránky 37 125 lidí a zaklikali si ne mém webu 224 208krát.
V roce 2017 navštívilo moje stránky 43 263 lidí a zaklikali si ne mém webu 273 988krát.
V roce 2018 navštívilo moje stránky 57 935 lidí a zaklikali si ne mém webu 319 855krát.
Díky vám všem.

Co se týče soukromí, i tam se dařilo někde s radostí, někde se smutkem.
Jako rodina jsme si užili spoustu nádherných výletů a dovolená v Chorvatsku byla třešničkou na dortu. Orebič je nádherné místo a doufám, že se tam někdy vrátíme.
I smutek přišel v podobě tragického úmrtí v rodině. Neteř byla mladá, a přesto si ji Bůh vzal. Můžu se jen modlit a hledat útěchu, že našla klid v nebi.
Téma smrti je hodně uzavřené, a tak jsem ráda, že vyšla o ní kniha, která nám může pomoci ji vnímat jinak. Kniha se jmenuje Moje milá smrti a napsala ji Veronika Hurdová. O své knížce píše moc hezky a já si dovolím nějaká slova zde kopírovat. Cituji:

„Smrt mi vstoupila bez varování do cesty a můj život převrátila úplně naruby. A ačkoli zvenku mohla má situace vypadat hrůzostrašně, já uvnitř začala kvést. Nevím, jak se to stalo. A už vůbec si na tom nepřičítám nějakou zásluhu. Probudila se ve mně ale taková jistota, že nemůžu na další cestě životem šlápnout vedle, že jsem začala být naprosto imunní vůči všemu, co naše společnost o smrti tvrdí.
Že smrt je zlá, konečná, nespravedlivá, černá. Já naopak začala vnímat smrt jako láskyplnou, smířlivou, obohacující, pokojnou. A protože se smrt týká každého jednoho z vás, kteří tyto řádky čtete (pokud tedy v dohledné době nevynaleznou umělá těla, do kterých bychom mohli přenést naše vědomí a stali se tak nesmrtelnými kyborgy), cítím silné nutkání zasít mezi lidi semínka debaty o tom, že smrt je ve své přirozenosti nádherná.
Chtěla bych svou zkušeností a prožitky začít smrt zbavovat všech černot, které jsme na ni v naší společnosti navěšeli. Chtěla bych ji vytáhnout z kouta, kam jsme ji postavili, aby na nás tiše a hrozivě čekala. Přála bych si, aby se smrt vrátila zpátky do našich životů. Přála bych si, abychom ji pustili beze strachu přes svůj práh a usadili ji na čestnou židli u našeho stolu.
Jsem z hloubi duše přesvědčená o tom, že smrt do života patří. Vědomí smrti nám má ukazovat, jaký život máme žít. Smíření se smrtí nám má dodávat jistotu, že kráčíme po správné cestě. Bez smrti není život.“

Knihu si chci tento rok koupit. To je mé knižní přání. http://eshop.krkavcimatka.cz/moje-mila-smrti
Jinak nám všem do Nového roku přeji, mnoho štěstí, zdraví, Božího požehnání, spoustu hezkých přečtených knih, vděk a pokoru za každý prožitý den.

S láskou Jana