Janek Sedlář, Lucie Sedlářová – Žít lehce

11.1.2022 – Je to moje první kniha přečtena v Novém roce. Píšu o ní trochu později, jelikož jsem se neplánovaně na Nový rok zbavila žlučníku a jeho kamenů, které mě zlobily přes deset let. A já konečně na popud těla s nimi zatočila, i když dobrovolné to nebylo. Ale tělo si to přálo. Poslechla jsem ho a doufám, že bude líp bez kamenů.

Knihu jsem dočetla v nemocnici. Neuvěřitelná náhoda byla, že ležela na pokoji se mnou babička, která byla naladěna na stejnou duchovní notu jako já. A krásně mi vyprávěla o léčitelích a od toho tématu jsme se dostali i k pořadu Žít lehce a já ji ukázala, že už je i kniha a bylo to moc hezké povídání.
Babička byla nadšená dokumentem a já knihou. Na dokument se kouknu později také. Ale nyní ke knize.

Kniha je nádherně zpracována. Pevná, kvalitní vazba a uvnitř knihy silné listy s krásnými fotografiemi. Autoři jsou manželé. Rozhodli se, že jim nevyhovuje jak doposud žili a chtějí být blíže k přírodě. Koupili starší předělaný karavan a šli nalézt svůj hektarový pozemek pro žití v souladu. Již delší dobu si četli o permakultuře (Je to vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou. Je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu.) Přes net poznali lidi, kteří takhle žijí a domluvili se, že je navštíví. Začalo to na valašsku a také zde končí.

Já jsem také z valašska a proto je mi kniha ještě více blízká. Krajina je nádherná a život tu není lehký. Proto jsem se zaujetím četla příběhy lidí, kteří se rozhodli zahodit materiální stránku a žít jen s tím, co potřebujete a nazatěžovat přírodu. Ono to krásně zní, ale není to nic snadného. Opustit pohodlí a žít skromně. Je důležité pracovat fyzicky, abyste měli co na jídlo, na topení a obstarat zvířata, která vám zato dají třeba vajíčka nebo mléko. Kolem mě tety takto žily a vím, že pokud máte krávu, máte k ní závazek a musíte se o ní postarat. Nezajímají ji oslavy, víkendy, dovolené. Vy se o ni musíte starat stále. Takže líbilo se mi, že v knize byla zmínka i o tom, že si tento druh žití lidé vyzkouší a někdy udělají kompromis a vrátí se z části do města. Ale vždy je tu změna, aby se člověk cítil spokojeně. Může žít, jak se mu líbí, ale nesmí škodit a musí souznit sám se sebou, aby byl spokojený a to vysílal do svého okolí. Pak je to moc hezké.

No a zde poznáváme 11 lidských osudů, které si vybraly tu těžší cestu, ale jsou šťastní. A tak to má být. Kniha se mi dobře četla, i když malinko tam bylo na mě zdlouhavější vyprávění o osobním hledání. Ale to bylo asi u dvou lidí a i to patří k tomu. Líbí se mi jejich filozofie, i když já takto žít nebudu. Ale více jsem si uvědomila materialistickou stránku, která je zbytečná. Co člověk potřebuje k životu. Návrat k přírodě prostřednictvím bylinek a jídla. To se mi moc líbí.
Kniha může čtenáři hodně dát, pokud se otevře a bude ji vnímat. Neznamená to, že musí hledat opuštěný pozemek u lesa a začít na něm žít. Ale uvědomit si, že žít v hojnosti neznamená mít miliony a utrácet je za nedůležité blbosti. Prostě žít lehce.

Hodnocení: 80%

Žánr: Literatura naučná, Příroda, zvířata, Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2021, Jota
1. vydání originálu: 2021
Počet stran: 360
Jazyk vydání: český
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-7565-864-7

Foto: Nakladatelství JOTA
https://www.jota.cz/zit-lehce