Aleš Palán – Ten farář je nějakej divnej
30.9.2025 – Jsem křesťanka. Možná i proto mě zajimají knihy s duchovní tématikou a je poutavé číst o někom, kdo žije na plno církevním životem. Mám v rodině sestřenici přes koleno, která se stala jeptiškou. Šla do řádu Matky Terezy a plně se oddala církví. Totálně změnila přístup k životu a hodnoty. Já to chápu. Svým způsobem je to obohacující v dnešní době mamonu žít pro druhé, mít na prvním místě Boha a pomáhat. Do takových výšin nepostoupím, ale jsem vděčná za to, co mám a konzervativní hodnoty u mě vítězí. Je důležité jednat podle desatera a nebýt fanatik.
S radostí jsem si přečetla tuto knihu rozhovorů, kde poznáme sedm vedoucích osobností v různých církvích. Autor v úvodu píše, že je nechtěl představovat, ať si sami vytvoříme svůj obraz o těch lidech v rámci rozhovoru a nemáme počáteční zkreslený názor. Tak to se moc nepovedlo. Já bych ocenila fakta, kdo to je, kde žije, takový základní životopis a jakou církev zastupuje. To mi prostě chybělo.
Jinak rozhovory jsou zajimavé a různorodé. Některé se mi líbily více, některé méně. Ale to je normální.
Pan Boháč mě zaujal svou myšlenkou vybudovat hobití klášter. Popisuje, jak by si představoval fungování a pravidla. Líbilo se mi přirovnání, že je možnost vyloučení v případě nekompatibility, když někdo vnímá věci úplně jinak, tak to není místo pro tebe. Když chceš hrát fotbal a někdo tam pořád běhá s hokejkou, tak to prostě nemůže fungovat. A to je přesné. Často když má člověk zdravý náhled a kritiku, tak je za to olepen nálepkami, že je např.rasista, deziformátor. Prostě obě strany musi respektovat určitá pravidla a pokud to nefunguje, tak se jde od sebe. To je normální. A to mi v dnešní době chybí.
Líbí se mi, že tyto knihy nutí čtenáře k přemýšlení v dobrém slova smyslu, což je skvělé. Můžete si uvědomit, že i vy děláte něco špatně. Je tu zmínka, že evangelium je radost a v Africe trvá mše tři hodiny, kdy lidé tančí, zpívají a skákají. Zde je to hodně svázané a představa takové mše je úsměvná, ale určitě by to byla neotřelá změna, pokud by to byla větší radost, jen si to nedovedu představit.
Nebo u evangelíků nevadí farář s rozježenými vlasy s dredama se zájmem o rockovou hudbu, ale jeho křížek na krku ano. Je potěšující, že humor byl v církvi nedostatkové zboží, ale už se to mění.
V křesťanské církvi je nejhorší pro mě pokrytectví, a to se snad taky mění. Nebo aspoň by potřebovala reformu jako sůl. Úžasný je náš pan farář, ze kterého přímo cítíte, že nesoudí druhé. To je vzácnost.
Je fascinující, jak to funguje jinde. Ne horší, ne lepší, jiné. Rozhovory dávají rozhled. Není to jenom o duchovnu, ale i o hudbě, pejscích, rozvodu, hospodě, přírodě. Propojení s Bohem na více urovních.
Dozvěděla jsem se o Číhošťském zázraku. A jako panu faráři Jagerovi mi příjde z toho příběhu nejsilnější fakt, kdy se totalitní stát totálně zmocnil nevinného člověka – faráře a během měsíce ho srovnal se zemí.
Tento rozhovor byl velmi poutavý a hodně se mě dotknul. Možná proto, že se zde prolínal zázrak s tragickým podtónem.
Knihu bych mohla rozebírat ještě dlouho. Jednodušší je ji přečíst a vnímat myšlenky různých lidí. Být otevřený a říct si, to je super, to mě nenapadlo nebo nic moc, to je nuda. Ale věřím, že vás bude spíše bavit. Není to o duchovním ponaučení. Je to spíše o pohledu na církev, na lidi kolem, na učení, na své soukromí. Jsou zde i nové poznatky, dozvíte se pozoruhodné myšlenky a to je obohacující.
Hodnocení: 80%
Vydáno: 2025 , Portál
1. vydání originálu: 2025
Počet stran: 272
Jazyk vydání: český
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-262-2271-2
Foto: nakladatelství Portál
https://obchod.portal.cz/rozhovory/ten-farar-je-nejakej-divnej
